V prvním případě šlo o spor, kdy zaměstnankyně žalovala svého zaměstnavatele, že jí řádně a v plné výši nevyplácel mzdu. Zarážející bylo, že se paní žalobkyně dostavila k soudu bez občanského průkazu, soudkyně tedy zprvu musela ověřovat, zda se jedná opravdu o danou ženu. Žalobu nakonec paní stáhla, neboť neměla pro soud důležité dokumenty, které byly pro další jednání podstatné. Jednoznačně by spor prohrála, navíc by v případě prohry musela platit veškeré soudní výdaje.

U trestního líčení šlo o případ mladého muže, který měl v květnu nastoupit výkon trestu (za více trestných činů), ale ve stanovený den nenastoupil. Než ho zatkla policie, stihnul spáchat další delikt. Děti viděly příchod obžalovaného v doprovodu eskorty, při odemykání pout až mrazilo v zádech. Vyslechli jsme během procesu řeč advokátky, státního zástupce, slovo nakonec dostal i obžalovaný. Celému procesu s námi v soudní síni přihlížela i přítelkyně obžalovaného, kterému byl nakonec paní soudkyní změněn trest z původních deseti na čtrnáct měsíců ve vězení s dozorem.

Paní soudkyně si po každém procesu na žáky udělaly čas a vstřícně odpovídaly na dětmi položené otázky. Hlavně po trestním řízení se žáci dozvěděli mnoho zajímavých informací o vazbě a výši sazeb za trestné činy.
Při dotazu, které paragrafy musí soudce umět, vzala paní soudkyně do ruky silnější knihu. Mezi dětmi se ozvalo "ufff". Načež paní soudkyně pokračovala, že každý soudce se zaměřuje na svůj obor práva, pro ni že je stěžejní tato brožura, ale zákonů je samozřejmě mnohem více.

Každého zajímalo, jak se chovat v soudní síni. Málokdo ví, že když se mluví k soudci, mělo by se povstat. Což bohužel někteří aktéři jednání ignorovali. Stejně tak, když se vynáší rozsudek, měli by povstat všichni přítomní v soudní síni. Podrobné instrukce jsou před každou jednací síní, vy si je můžete přečíst na fotografii pod článkem.

Třídní učitelky 7.B a 7.C