V pátek 3. 6. 2016 proběhla na gymnáziu poslední soutěž pro žáky základních škol nazvaná Poznej sebe a svou vlast. Soutěž byla zaměřená na biologii a zeměpis. Naší školu reprezentovalo pět družstev, z nichž nejlépe si vedlo družstvo deváťáků - Josef Hejcman a Kateřina Vlachová, kteří obsadili 2. místo. Absolutním vítězem za celý školní rok se stal Josef Hejcman, který získal s celkovým počtem 168 bodů titul Greatest Naturalistic Brain 2016. Gratulujeme! Vítězná družstva obdržela zajímavé ceny v podobě zeměpisných atlasů, knižních publikacích o české přírodě a Josef Hejcman si odnesl jako hlavní cenu moderní biologický atlas lidského těla.

Děkujeme všem žáků za reprezentaci školy v soutěži.

V pondělí 30. 5. 2016 se v Hradci Králové uskutečnilo krajské kolo soutěže OVOV - Odzanak všestrannosti olympijských vítězů. V konkurenci sportovních škol a atletických klubů jsme se neztratili. Nejlepšího umístění ve svých kategiriích dosáhly: Tereza Syrová - 4. místo, Eliška Černá - 7. místo, Monika Čermáková a Anna Skalová 9. místo.

Koordinárotka programu ekoškola Mgr. Zuzana Sirotková odpovídala na otázky pro Novobydžovský zpravodaj......

Co je to vlastně Ekoškola, jakou má tento projekt historii?
Ekoškola je mezinárodní vzdělávací program určený pro žáky základních i středních škol. V České republice jej zaštituje MŠMT a MŽP a je do něho zapojeno přes 300 škol. Program Ekoškola probíhá také v dalších 55 zemích světa a celosvětově se ho účastní přes 44.500 škol. Českým školám pomáhá s vedením programu Sdružení Tereza.

Kdy se zapojila vaše škola?
Karlovka se do projektu zapojila již v roce 2005 pod vedením pana ředitele Verfla. Během své účasti čtyřikrát obhajovala svůj titul, nejdříve po dvou letech, později po 4. Na podzim nás čeká pátá obhajoba.

V čem je hlavní přínos pro školu, která se zapojí do programu Ekoškola?
Přínosem pro školu je celkově jiný pohled na environmentální vzdělávání dětí. Učitelům jsou nabízeny semináře, soubory pracovních listů, žákům možnost ovlivnit svoji školu, např. vedením schůzek ekohlídek. Jisté výhody má škola i při žádání finančních prostředků ze státních zdrojů (v loňském roce jsme například realizovali projekt S Ekoškolou za poznáním, kdy se žáci za výrazného finančního přispění kraje podívali na mnoho zajímavých míst a účastnili se za řady exkurzí, výstav či ekologických programů).

Kdo je ve vašem pracovním týmu?
V Ekotýmu školy jsou děti 5. - 9. tříd, kterým říkáme „ekohlídky“. Jsou to vždy dva žáci, kteří se pro tuto funkci většinou přihlásí dobrovolně. Na konci roku je odměňujeme za jejich práci ekologickým pobytem v Sedmihorkách. Dále se náš tým skládá z pana školníka, pana ředitele, Mgr. Martiny Hudcové, která se věnuje ekologii na I. stupni. Na druhém stupni se aktivně zapojují téměř všichni vyučující. Pracovní listy využívají fyzikáři či učitelé přírodovědných předmětů. Hojně se využívá i hodin praktických předmětů, např. při údržbě naučné stezky za školou.

Jaké hlavní cíle má činnost týmu Ekoškoly na Karlovce?
Cílem našeho snažení je především vést naše žáky k šetrnému způsobu životu. Naučit je starat se o své okolí, vážit si přírody, zdraví, dobrých mezilidských vztahů. Učíme je vystupovat na veřejnosti (např. Ekokonference, která proběhla na naší škole na konci května), vedeme je k tomu, aby si vytvořili pozitivní vztah k přírodě.

Jak se provádí srovnávací analýza ekologického stavu školy? K jakým změnám ve škole její závěry doposud vedly?
Srovnávací analýza se týká všech tématů Ekoškoly. Odpady, voda, prostředí školy, doprava aj. Žáci zjišťují odpovědi na otázky, které se týkají šetrného provozu školy. Musí úzce spolupracovat s ekonomkou školy, s panem školníkem, vedením. Hledají odpovědi na otázky typu – kolik energie ušetřila škola po zateplení budovy, máte ve škole pítka na vodu, využíváte školní klub atd. Výsledkem předchozích analýz byla například výměna starých zářivek ve třídách. Podle slov pana ředitele Vlachého se dále ve škole chystá například výstavba kogenerační jednotky na výrobu elektrické energie z plynu.
Témata Ekoškoly se neustále rozšiřují. Začínali jsme s odpady, vodou, dopravou, nově jsme zařadili i klimatické změny a biodiverzitu. Zároveň jsme se přihlásili jako pilotní škola pro téma Zdravé stravování, kterému se v poslední době věnujeme asi nejvíce. Příkladem byl výstup čtvrťáků pod vedením Mgr. Hudcové, které připravily pro návštěvníky Ekokonference zdravé svačinky. Také se snažíme vést děti ke zdravému stravování a v tomto snažení nám velmi pomáhá naše školní kuchyně, která nabízí dětem čerstvé saláty, více luštěnin či studených salátů. Jsme rádi, že můžeme dětem nabídnout něco víc, než klasickou českou kuchyni.

Jakým způsobem informujete veřejnost o své činnosti?
O svých aktivitách informujeme prostřednictvím nástěnky v lékárně na náměstí, školního rozhlasu, Novobydžovského zpravodaje a také spolupracujeme s Hradeckým deníkem. Velké poděkování patří i kolegyni Mgr. Petře Klapkové Dymešové, která Ekoškole výrazně pomáhá prostřednictvím našeho webu. Podíváte-li se na naše stránky www.karlovka.cz, zjistíte, že články jsou aktuální, plné fotografií a najdete zde téměř vše, co se tohoto programu týká.

Spolupracujete s nějakou jinou Ekoškolou?
Je zajímavé, že ve východních Čechách je poměrně málo škol, které jsou zapojeny do tohoto programu. Na rozdíl od hlavního města, kde účast škol neustále prudce vzrůstá, školy v našem regionu se příliš do programu nehrnou. To je také důvod, který nás vedl k tomu, že v letošním roce jsme požádali Královéhradecký kraj o finanční příspěvek. Ten chceme využít k větší propagaci programu Ekoškola. Uvidíme, zda nám tato dotace dopadne a my budeme moci „rozjet“ naše plány.

Mění se díky Ekoškole přístup žáků k ekologickým tématům? Zajímají se více o ekologické problémy současnosti?
Protože pracuji jako učitelka, musím být optimistická a doufat, že veškeré naše snažení se v dětech ukládá a bude jednou zúročeno. Je fajn, když vidíte, že děti se dobrovolně připraví na přírodovědnou soutěž, Ekokonferenci, neprotestují, když je „taháte“ skalním městem a vyprávíte o dávné minulosti. Myslím si, že je příliš jednoduché označit naše děti za ty „ které nic nebaví a jen mobilují “. Je jen na nás, abychom je vzali do přírody, naučili je třídit, ukázali jim, jak se chovat, a pak záleží již jen na nich, zda se tím budou řídit.